|
|
The Roles of Foreign Fighters in Insurgencies: A Typology
Klein, Gabriel ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem zahraničních bojovníků, kteří jsou primárně reprezentováni současnými džihádisty. Autor zkoumá nedostatečně probádaný problém účasti džihádistických zahraničních bojovníků v povstáních ve vztahu k jejím rolím a aktivitám v oblastech konfliktů. Autor nejdříve shrnuje dostupnou akademickou literaturu týkající se konceptu zahraničních bojovníků se zaměřením na klíčové definice. Následně je analyzována akademická literatura věnující se sedmi nejvýznamnějším případům mobilizací džihádistických zahraničních bojovníků, Afghánistán (1980-1992), Bosna (1992-1995), Somálsko (1993- současnost), Čečensko (1994-2009), Afghánistán (2001-současnost), Irák (2003-současnost) a Sýrie (2011-současnost), s cílem najít podobnosti a rozdíly v rolích a aktivitách těchto aktérů. Autor pak představuje pět rozdílných typů džihádistických zahraničních bojovníků: 1) vojenští a ideologičtí vůdci, velitelé; 2) pěšáci; 3) sebevražední útočníci; 4) podpůrný personál; a 5) džihádistické nevěsty a manželky. Jednotlivé typy jsou charakterizovány a podloženy empirickými důkazy ze sedmy výše uvedených případů mobilizací džihádistických zahraničních bojovníků. Klíčová slova džihádismus, povstání, role, typologie, zahraniční bojovníci Název práce Role zahraničních bojovníků v povstáních: typologie
|
|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
|
| |
|
|
Processes of Radicalisation: Foreign Fighters from Western Europe Who Fought for Islamic State
Truchlá, Jana ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Nocheva, Nikolena Hristova (oponent)
Uvědomění si, že hrozba terorismu již není jen jakousi vzdálenou záležitostí Blízkého východu, ale v podstatě se dá považovat za riziko pramenící z radikalizačního potenciálu lidí žijících přímo v Evropě, znepokojilo veřejnost a následně vyvolalo zvýšený zájem o výzkum zaměřující se na extremistickou radikalizaci. Teroristické útoky z 11. září nebo útoky v Londýně či Madridu vedly ke zvýšení mediální pozornosti fenoménu radikalizace, jenž se primárně týká mladých evropských muslimů. Na začátku nového tisíciletí představovala hrozba terorismu jednu z nejnaléhavějších bezpečnostních výzev, ať už pro politiky nebo vědce. Akademický a politický zájem o výzkum faktorů zvyšujících riziko radikalizace vedl k mnohým pokusům a snahám o pochopení a správné definování radikalizace. Klíčové bylo nastínit modely či schémata, na základě kterých bude s největší pravděpodobností probíhat radikalizační proces. Ve své diplomové práci stavím na předchozím odborném výzkumu, přičemž se zaměřuji na vliv a dopad faktorů přispívajících k násilné radikalizaci, jako jsou lokální či globální džihádistické sítě, nespokojenost se současnou realitou, morální rozhořčení, vliv rodinných členů a individuální rysy jedinců včetně potenciální kriminální minulosti. Vliv těchto faktorů jsem zkoumala v případových studiích tří...
|
|
|
The Caliphate on the Halt: Explaining the Stalling Campaign of the Islamic State in Libya
Lovecký, Tomáš ; Ludvík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá expanzí Islámského Státu v Libyi. V první části práce autor pomocí metody process tracing identifikuje 6 faktorů ('enablers'), které hrály klíčovou roli v úspěšné kampani Islámského Státu v Sýrii a Iráku. Těmito faktory jsou ideologie, schopnost využít státního kolapsu a vládnutí, financování, vojenské know- how, propaganda a sektářství. Poslednímu faktoru autor věnuje zvláštní pozornost, především pak tomu, jakým způsobem IS dokázal sektářství instrumentálně využít. V další části autor zkoumá, zda-li je úspěšná kampaň Islmáského Státu možná i v Sýrii. Identifikuje 8 strukturálních podmínek, které jsou spjaty s jednotlivými relevantními faktory úspěšného tažení IS v Sýrii a hodnotí jejich relevanci v Libyi. Z komparace obou zemí vychází, že kromě sektářství jsou všechny definované strukturální podmínky v Libyi relevantně přítomny a dle metody rozdílu J. S. Milla by tedy absence sektářství měla vysvětlit neúspěšné tažení IS. V poslední části autor analyzuje samotnou kampaň Islámského Státu v Libyi a přichází k závěru, že se zde IS skutečně pokusil replikovat úspěšný "syrský" model, avšak absence sektářství znemožnila organizaci prohloubit štěpení společnosti a posílit tím svoji pozici. Na závěr autor upozorňuje, že ačkoli je nesprávné Islámský Stát v Libyi úplně...
|
|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
host ::
RSS.